Lepší jižní Morava očima
osobností našeho kraje
Fungující kraj s jasnou vizí a srozumitelnou strategií je věcí politiků stejně jako nás všech. Co by měl udělat pro obce, pro sportovce, pro školy nebo nemocnice? A co na oplátku potřebuje od svých obyvatel? Zeptali jsme se našich osobností – starostů, podnikatelů, sportovců, pedagogů, vinařů – v čem vidí budoucnost Jihomoravského kraje. Na řadě věcí, které je třeba řešit, se tito lidé shodli. Ať už jde o dopravní infrastrukturu, sucho, nová sportoviště, investice do vzdělání nebo podporu turismu. Také se ale shodli na tom, že strategie má směřovat k tomu, aby se nám tady žilo dobře, abychom uměli spolupracovat a aby u nás v kraji neustále vznikalo něco nového.
Souhlasíte s nimi? Dejte nám vědět skrze kontaktní formulář na této stránce a my vám slibujeme, že váš názor v koši rozhodně neskončí.
Vaše nastavení cookies vám možná brání v zobrazení tohoto obsahu. Pravděpodobně máte zakázanou katerogorii "Uživatelská zkušenost".
Zkontrolovat nastavení cookies
Vystudoval právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Bývalý starosta Velatic na Brněnsku, po krajských volbách 2020 se stal hejtmanem Jihomoravského kraje.
Povoláním advokátka, někdejší zastupitelka městské části Brno-střed a zastupitelka Jihomoravského kraje je od roku 2018 primátorkou města Brna.
Profesor neurologie, zástupce přednosty I. neurologické kliniky, bývalý děkan Lékařské fakulty a nyní rektor Masarykovy univerzity.
Pedagog a někdejší zastupitel Jihomoravského kraje je od roku 1994 nepřetržitě starostou města Olešnice, zároveň je předsedou Jihomoravské organizace Spolku obnovy venkova.
Režisér a dramaturg, který stojí v čele Národního divadla v Brně. Ředitel mezinárodních festivalů Janáček Brno a Divadelní svět Brno.
Ředitel gymnázia na třídě kapitána Jaroše v Brně, lektor Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a autor řady učebnic.
Zakladatel a vlastník českých společností Student Agency a RegioJet, zároveň člen správní rady Nadačního fondu boje proti korupci.
Milovník vína, člen sdružení Mladí vinaři a držitel titulu Vinařství roku 2017. Doktor v oboru Ekochemie a autor knih o víně.
Pětinásobná vítězka grandslamu a světová jednička ve čtyřhře, finalistka slavného French Open ve dvouhře, bývalá česká reprezentantka a rodačka z Brna.
Jako hráč se stal dvakrát mistrem extraligy, nasbíral 40 startů v NHL a jako majitel Komety a její trenér dostal hokejový titul dvakrát do Brna.
Bývalý hejtman Jihomoravského kraje působil v minulosti mimo jiné také jako ředitel Okresního ředitelství Policie ČR Brno-venkov nebo ředitel Městské policie v Brně.
Profesor chirurgie, někdejší ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně a děkan Lékařské fakulty MUNI, nyní senátor za obvod Brno-město.
PLÁN PRO LEPŠÍ KRAJ
Lidé, firmy, samospráva, neziskové organizace, vzdělávací instituce, umělci, nadšenci. Každý z nás má vliv na budoucí podobu Jihomoravského kraje. A pro každého z nás má dobře a srozumitelně napsaná strategie svůj význam. Pojďme se s ní seznámit a společně nad ní diskutovat. Byť tu máme spoustu úžasných, pracovitých a nadaných lidí, tak ani k nám na jižní Moravu žádný učený z nebe nespadl. A je možné, že i vy přijdete se zajímavým postřehem, který náš kraj posune dál.
Veřejnost
Kraj
Podnikatelé
Neziskovéorganizace
Vzdělávacíinstituce
Oblasti strategie
Územní charakteristika
Hranice se dvěma státy, sedm okresů, 21 obcí s rozšířenou působností, 35 obcí s pověřeným obecním úřadem, 673 obcí celkem a jeden vojenský újezd. To je ve zkratce území Jihomoravského kraje. S rozlohou 7 188 km2 zabírá téměř desetinu České republiky a s bezmála 1,2 miliony obyvatel je také čtvrtý nejlidnatější. Rozmanitost našeho kraje charakterizuje i jeho různorodá krajina: Zvlněný a zalesněný povrch Drahanské vrchoviny s tajemným Moravským krasem na severu, úrodná nížina Dolnomoravského a Dyjsko-svrateckého úvalu na jihu a kopcovitá krajina Horňácka a Bílých Karpat na východě. Spolu s Brněnskou metropolitní oblastí tvoří tyto regiony základ rozvoje všech klíčových oblastí kraje: průmyslu, zemědělství, turismu a dalších.
Obyvatelstvo a osídlení
Jihomoravský kraj je čtvrtým největším krajem České republiky a s počtem obyvatel téměř 1,2 milionu zároveň i čtvrtým nejlidnatějším. Žijeme tu ve velkých obcích, průměrně s 1 774 obyvateli, což je vysoko nad republikovým průměrem. Jsme aktivní kraj, největší zastoupení v naší populaci mají lidé mezi 37 a 44 lety. Vzhledem k věkovému rozložení obyvatel se očekává, že počet lidí u nás v kraji poroste minimálně do roku 2025 a od něj dál začneme pomalu stárnout. Tohle všechno je nutné vědět a zvážit pro strategické plánování.
Ekonomika
Jihomoravský kraj má v celorepublikovém měřítku významné ekonomické postavení. Od roku 2007 se náš hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o více než 33 % a dnes máme v přepočtu na obyvatele druhé nejvyšší HDP mezi všemi kraji ČR. V podílu na celorepublikovém HDP jsme pak na třetím místě. Jsme také druhý nejvíce konkurenceschopný kraj v rámci ČR. Jak to víme? Konkurenceschopnost se standardně počítá z HDP, hrubého fixního kapitálu - tedy hlavně nových investic, rekonstrukcí, modernizací a nákupů - a hrubé přidané hodnoty - tedy rozdílu mezi celkovou produkcí zboží a služeb v Jihomoravském kraji na jedné straně a mezi spotřebou na straně druhé. A všechny tyto ukazatele má náš kraj jedny z nejlepších v Česku.
Trh práce
Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji od roku 2012 nepřetržitě klesá. V prosinci 2018 spadla dokonce na 3,9 %, tedy o 6,5 procentního bodu níže než v roce 2012. V roce 2018 evidoval Úřad práce ČR již jen 1,3 uchazeče na jedno pracovní místo, v čemž má navíc velký podíl tzv. dobrovolná nezaměstnanost. Největší zásluhy samozřejmě patří podnikatelům a firmám působícím na území kraje, kterým se my na oplátku snažíme vytvářet co nejlepší podnikatelské prostředí. Třeba prostřednictvím Jihomoravského inovačního centra, které poskytuje zázemí začínajícím podnikatelům. Nicméně i v rámci jižní Moravy najdeme rozdíly. Na jedné straně stojí prosperující Brno a jeho okolí, Vyškovsko nebo Blanensko, na druhé straně pak hůře dostupné oblasti Znojemska a Hodonínska. Udržení nízké nezaměstnanosti v okolí Brna a snížení rozdílů v rámci kraje je něco, na co se do budoucna musíme soustředit.
Výzkum, vývoj a inovace
Jihomoravský kraj patří v oblasti výzkumu a vývoje (VaV) mezi nejvýznamnější regiony ČR. Podíl VaV na HDP kraje je dlouhodobě nejvyšší v celé České republice. Výzkum, vývoj a inovace jsou pro náš kraj důležité jak po ekonomické stránce, tak po stránce zaměstnanosti. Tyto aktivity jsou soustředěny především v Brně, které je inovačním centrem střední Evropy, spousta projektů na podporu výzkumu, vývoje a začínajících firem vzniká ale po celém území kraje. I díky tomu se můžeme chlubit společnostmi, které jsou špičkami ve svých oborech a mají svůj vlastní aplikovaný výzkum. V Jihomoravském kraji máme firmy vyrábějící jedny z nejlepších mikroskopů na světě nebo společnosti zapojené do vesmírného průmyslu, ve kterých vznikají komponenty pro družice. Na mezinárodní vesmírné stanici si dokonce vaří kávu ve speciálním kávovaru, na jehož výrobě se podílela společnost od nás z jihu Moravy. Je třeba dále pracovat na tom, aby výsledky VaV Jihomoravského kraje byly vidět na mezinárodním poli, protože tato oblast je závislá na domácích i zahraničních dotacích.
Doprava
Jihomoravský kraj disponuje pátou nejdelší sítí dálnic, nicméně vzhledem k tomu, kolik tu žije lidí, jsme stále pod celorepublikovým průměrem (a vezměte si, kolik aut tudy jen projíždí). Dálnice v kraji přitom představují rozvojový potenciál, především pro obce v jejich blízkosti. Železniční síť na území Jihomoravského kraje se skládá z 20 železničních tratí, které jsou důležité hlavně pro mezikrajskou dopravu. Je tedy třeba využít potenciálu této sítě silnic, dálnic a železnic a usnadnit obyvatelům pohyb v rámci kraje. A zapomínat nesmíme ani na cyklisty. Vždyť v rámci kraje máme i úseky tří známých evropských cyklotras, které výrazně podporují nejen možnosti trávení volného času, ale i cestovní ruch u nás na jižní Moravě. Pro další rozvoj ekonomiky a cestovního ruchu u nás v kraji má velký význam mezinárodní letiště Brno-Tuřany, které je propojené pravidelnými linkami s Berlínem, Londýnem, Milánem, společně s charterovými lety do přímořských letovisek. Abychom zpřístupnili krásy našeho kraje světu a usnadnili našim občanům cesty do zahraničí je třeba podporovat další expanzi pravidelných letů brněnského letiště.
Technická infrastruktura
Jedním z hlavních témat budoucnosti (a koneckonců i současnosti) je voda. Jihomoravský kraj primárně čerpá pitnou vodu z podzemních vod, proto by do budoucna mělo docházet k jejich ochraně a udržení. Výrazně závislý je jižní Morava také na zdrojích vody z Vysočiny a Pardubického kraje. V kraji tedy vzniká potřeba investic do rozvoje vodovodní sítě, a to i z důvodu zamezení podílu ztrát z potrubního systému, které tvoří až 85 % nefakturované vody. V oblasti dodávek elektřiny je jižní Morava závislá na ostatních krajích ČR, v souvislosti s čímž je třeba hledat možná řešení. Vzhledem k příznivým klimatickým podmínkám představuje potenciál do budoucna například využití solární energie.
Veřejné služby a občanská vybavenost
V Jihomoravském kraji se nachází mnoho významných vysokých škol, což přitahuje studenty z České republiky i ze zahraničí a zvyšuje konkurenceschopnost kraje. Mezi lety 2013 a 2017 v kraji narostl počet lékařů i zdravotních pracovníků, zároveň se ale zvýšila poptávka po zaměstnancích v sociálních službách vyvolána demografickým stárnutím obyvatelstva. Zlepšení podmínek právě v této oblasti je proto jedním z klíčových zájmů Jihomoravského kraje. Kraj se soustředí také na rozvoj společenského života za účelem zvýšení spokojenosti a životní úrovně obyvatel, ale i propagace regionu a přilákání možných investorů. Jsme kraj kulturní a dokazují to i čísla. Návštěvnost kulturních zařízení na našem území se mezi lety 2003 a 2017 zvýšila o více než 22 %.
Životní prostředí
Území našeho kraje patří mezi nejúrodnější oblasti Česka. Zemědělská půda je tu ale následkem letitého intenzivního obhospodařování náchylná k degradačním procesům a významně ohrožená větrnou i vodní erozí. Cílem kraje je podpora udržení úrodnosti zemědělské půdy, což souvisí i s udržením dostatku vody v krajině. Je nutné zapracovat na zvýšení míry akumulace povrchové vody pro vodárenské účely, protože povrchová voda bude muset být schopná nahradit zdroje vody podzemní, které se v současné době výrazně snižují. Měli bychom rovněž účinně hospodařit se srážkovou vodou, čehož by mělo být dosaženo budováním nových zdrojů povrchové vody, rekonstrukcemi kanalizací, budováním retenčních nádrží a dalšími opatřeními. Jihomoravský kraj patří mezi kraje s nejmenším podílem na celkových emisích škodlivin vypouštěných do ovzduší v rámci ČR. Přesto je cílem kraje napomáhat snižování objemu vyprodukovaných emisí dopravou, domácnostmi i průmyslovými zdroji.
Bezpečnost
Z hlediska registrované trestné činnosti se řadí Jihomoravský kraj dlouhodobě ke krajům s nižší úrovní kriminality. Neznamená to ale, že by mezi námi byli jen samí Mirkové Dušínové. Zatímco v indexu kriminality, který udává počet trestných činů na 10 tisíc obyvatel, jsme níže než je celorepublikový průměr, v absolutních číslech patříme ke krajům s nejvyšší mírou trestné činnosti. Mezi lety 2013 a 2018 nezaznamenal ale žádný z okresů v Jihomoravském kraji nárůst celkové registrované kriminality, celkový počet trestných činů klesl za toto období o více než 10 tisíc ročně. Z pohledu výskytu trestných činů patří mezi nejnebezpečnější okresy Brno-město a Brno-venkov, naopak nejbezpečnější jsou okresy Vyškov a Blansko. Policie ČR má v kraji celkem 30 obvodních oddělení, dále se o bezpečnost občanů zasazují také příslušníci městských a obecních policií zřízených celkem ve 42 obcích kraje. Z hlediska počtu zásahů jednotek požární ochrany je JIhomoravský kraj výrazně pod průměrem ČR. V kraji je realizováno zejména méně technických zásahů a snižuje se i počet nahlášených planých poplachů.
Rozvoj venkova a zemědělství
Jihomoravský kraj patří mezi kraje s vyšším podílem venkovských oblastí. V roce 2018 bylo na území Jihomoravského kraje evidováno pouze 25 obcí (z celkového počtu 673), ve kterých žilo více než 5 000 obyvatel. V těchto obcích ovšem žilo přes 55 % obyvatel kraje. Téměř třetina obyvatel kraje pak žije ve venkovských oblastech s hustotou zalidnění nižší než 150 obyvatel na km2. Podíl zemědělské půdy na celkové rozloze kraje 59 % patří mezi nejvyšší v rámci ČR a náš kraj má tak vysoké předpoklady pro intenzivní zemědělskou výrobu. Rozlohy lesů v rámci kraje jsou naopak nižší oproti celorepublikovému podílu rozlohy lesních pozemků. Nelze nezmínit naše vinařství: Oproti ostatním krajům je u nás vysoký podíl vinic, které se rozkládají na 4 % rozlohy zemědělské půdy. Celkově představoval podíl vinic vysázených v kraji téměř 92 % plochy všech vinic v ČR.
Cestovní ruch
Jihomoravský kraj je druhým nejnavštěvovanějším krajem v rámci České republiky. Jeho hlavním lákadlem je kombinace kulturně-historických a přírodních památek, a pak také příznačně zdomácnělé vinařství a gastroturistika. Návštěvníci kraje se můžou osvěžit v jednom z mnoha minipivovarů nebo ochutnat víno od stovek místních vinařů, včetně těch nejúspěšnějších, kteří obsazují přední umístění napříč domácími i mezinárodními soutěžemi. Jihomoravský kraj ukrývá třeba takové krásy, jako je Lednicko-valtický areál nebo vila Tugendhat zapsané v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, chráněné krajinné oblasti Pálava, Moravský Kras a Bílé Karpaty, národní park Podyjí a mnoho technických památek, hradů a zámků. Cestovní ruch tu podporují mimo jiné i evropské cyklostezky, které území jižní Moravy protínají.
Regionální analýza
Regionální analýza se zaměřuje na představení základních rozdílů uvnitř Jihomoravského kraje na úrovni správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (přírůstek/úbytek obyvatel, ekologická stabilita, zaměstnanost, infrastruktura apod.). Strategie představuje pesimistickou, realistickou a optimistickou variantu budoucího rozvoje kraje v závislosti na plnění cílů a opatření stanovených právě v rámci Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2021+ a na případném (ne)naplnění očekávaných negativních aspektů (např. degradace životního prostředí nebo ekonomická recese). Díky této analýze by měl kraj být schopen lépe reagovat na aktuální socioekonomickou situaci (nejen) prostřednictvím dotační politiky a napomáhat snižování existujících regionálních rozdílů.
DATA Z KRAJE
Jihomoravský kraj je co do rozlohy čtvrtým největším krajem ČR a žije v něm téměř 1,2 milionu obyvatel. Významnou roli hraje i v ekonomické sféře, kde v podílu na celkovém HDP České republiky zaujímá třetí místo. Nesmíme samozřejmě zapomínat na lásku místních obyvatel k vínu a jejich vášeň pro jeho pěstování. Vždyť více než 90 % rozlohy českých a moravských vinic se nachází právě v Jihomoravském kraji.
a moravských vinic
(11,1 % obyvatel ČR)
kraje tvoří
zemědělská půda
průměrně velká
obec v kraji
![Dokumenty Ke stažení]()
Dokumenty Ke stažení
Pokud vás zajímají detailní informace z našeho kraje nebo chcete vědět, jakým směrem se bude jeho budoucnost ubírat, nahlédněte do naší připravované strategie a do dalších dokumentů, které máte volně k dispozici.
Analytická část SRJMK 2021+
Strategická část SRJMK 2021+
Stručná analytická část SRJMK 2021+
Stručná strategická část SRJMK 2021+
Implementační část SRJMK 2021+
Stručná analytická a strategická část SRJMK 2021+
Finanční plán SRJMK 2021+
Komunikační plán SRJMK 2021+
SMART projektové záměry
Přílohy SRJMK 21+
Příloha I - potenciál investic na území Jihomoravského kraje // Příloha II - přípravná fáze (audit strategických dokumentů, analýza ZIS, zhodnocení naplňování předchozí strategie) // Příloha III - zápis ze třetího expertního setkání, odhad dopadu pandemie COVID na strategickou část SRJMK 2021+
Akční plán SRJMK 2021+ na roky 2024–2025
V případě zájmu o předchozí verzi Akčního plánu (2022–2023) nás kontaktujte na e-mail lepsikraj@jmk.cz.
Vyhodnocení naplňování Akčního plánu SRJMK 2021+ za rok 2022
Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví (SEA)
Zápis z veřejného projednání návrhu koncepce SRJMK 2021+ a vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí
Zápis z veřejného projednání návrhu koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2021+ a vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí
Development Strategy of the South Moravian Region 2021+
English version of concise analytical part and concise strategical part of DSSMR 2021+.
![]()
Kontaktní formulář
Strategie rozvoje Jihomoravského kraje se týká nás všech. Je to živý dokument, který se mění a přizpůsobuje nový výzvám. Podílejte se s námi na jeho tvorbě. Prostřednictvím tohoto formuláře nám můžete poslat svoje připomínky a poznámky k aktuální strategii nebo nápady, které by přispěly k dalšímu zlepšení života u nás na jižní Moravě.